Loni na jaře jsme je doma drželi, opravdu poctivě. Letos jsou každý odpoledne venku - jak píšeš... Je to paradox. Loni tak špatná situace ani nebyla, ale nikdo nevěděl o co jde a všichni věřili, že to bude za pár (málo) měsíců za námi - "musíme to vydržet, spolu to zvládneme". Teď je jasné, že to konce nemá a vláda dělá jeden kopanec za druhým. Takže se nedivím, že lidem dochází trpělivost. Už asi rok si říkáme "musíme to ještě 2-3 týdny vydržet". Je to odpověď úplně na cokoliv. Já už to ženě běžně říkám, ikdyž má třeba hlad a mám připravit večeři

. Na "spolu to zvládneme" jsem už alergickej.
Ano, kdyby se to dodržovalo víc (kdyby v opatření a v to, co je vyhlašují, byla důvěra). Ale zase si nemyslím, že bychom se toho dřív zbavili. Plácají a plácat se v tom budou všichni dokud nebude proočkováno. Pravda, bylo by míň obětí, to jo. Ale nesouhlasím s tím, že za to můžou jen lidi. Vedení naší země na tom má obří zásluhu. A o dalších lidech, kterým se odkládají vyšetření, operace atd. ani nemluvím. Ty dozvuky budou ještě na dlouho. Velikánskej problém vidím v tom, že se v podstatě neléčí. Hodně praktiků tě nechce ani vidět (pokud jste nemocnej, tak ke mě nechoďte)!! WTF, k čemu ti doktoři jsou?? Naštěstí to není případ třeba mé doktorky. Ta se toho nebojí, kromě toho dělá testy, očkuje atd. Funguje normálně a je tam pro ty lidi. No a lidi potom chodí do nemocnic když už je opravdu pozdě. Ale dělají to tak, jak je jim to řečeno. Bohužel.
Jinak náš nejmenší bude nastupovat v září do školky a bohužel to vyšlo tak, že nemohl do žádného kroužku, žádné skupinky... Tak jsem zvědavej, jak ten nástup do školky proběhne, když v podstatě není zvyklej na kolektiv (stejně starých) dětí.
A dnes zpráva jako prase. Mám R nad 1, epidemie sílí

. To, že mezitýdně srovnáváme nesrovnatelné nevadí. Hlavně, že je senzace.